Další ročník Restaurant day Ostrava máme úspěšně za sebou a Červený rendlík byl konečně u toho. Chci se tady s vámi podělit o mé postřehy a jak jsem slíbila, hlavně o recepty jídel, které jsem k této příležitosti připravila.
Myšlenka Restaurant day (více info zde) vznikla ve Finsku a jde o to, že v daný den (4x do roka) vznikají všude po světě amatérské restaurace, bary a bistra, které si může založit kdokoli a kdekoli (prvního Restaurant day v květnu 2011 se zúčastnilo 45 amatérských restaurací ve 13 městech a posledního v květnu 2015 2497 restaurací ve 34 státech). Restaurace vznikají jak přímo doma u hostitele, v parcích, zahradách, různých kulturních centrech a tak podobně. Ve větších městech je obvyklé, že tuto akci organizuje tzv.ambasador a na jednom místě se sejde více amatérských kuchtíků, kteří představují své menu. To je případ i Ostravy (více info zde).
Tuto myšlenku jsem zachytila už v samém počátku a moc se mi líbila, ale jaksi mi nezbývalo moc času a tak jsem ji na chvilku zasunula do šuplíčku. Byla jsem pak velmi mile potěšena, že se v Ostravě našly nadšené dobrovolnice a začaly Restaurant day pořádat. U mě ovšem probíhalo stěhování z Ostravy na vesnici a rekonstrukce domu, svatba a žádný volný víkend a tak mi to pořád nevycházelo a to ani jako hostu. S radostí jsem pak zjistila, že 16.8. nic nemám a mohla jsem konečně začít vymýšlet menu a taky se zúčastnit.
A jak to všechno proběhlo u mě? Čtěte dál :)
ČT 13.8. odpoledne: při montáži a stěhování nové skříně na místo se mi ta potvora "vyšmejkla" a celou vahou spadla na nohu. Zlomená není a tak se jede dál. Chci ještě udělat kečupy z rajčat, paprik a cuket, které mám doma (recepty někdy příště). Nějak ale nemůžu dlouho na té noze stát, takže udělám jen jeden druh a zbytek nechám na zítra. Není to dobré a noha fialoví.
PÁ 14.8. ráno Po probuzení zjišťuji, že noha sice opuchla, ale že to není nic hrozného a že přežiji a určitě zvládnu i stát ve stánku na RD. Tak hurá. Padají nám jablka a letní už je potřeba posbírat, takže odpoledne vyrábím kromě kečupů a omáček ještě základ na jablečný ocet.
SO 15.8. Je třeba nakoupit na vaření a tak společně s mamkou, která mi s přípravou menu bude pomáhat, vyrážíme na nákup. A pak hned hurá do práce. A pak už to jede. Mele se maso, vaří, míchá, mamka loupe cibule, česneky a běhá tam a zpět na zahradu tu pro bylinky, tu pro vajíčka, zeleninu a průběžně mi uklízí pracovní prostor. Tímto ji mooooc děkuji za skvělou spolupráci. Večer končíme utahané, ale spokojené a vaření jsme si užily. A jelikož mamce záhadně zbyly síly a nám padají ty skvělé kyselé zelené jablka (odrůdu nevím :)) tak se pustí ještě do Tarte Tatin, který dokončuje někdy kolem 11 večer.
NE 16.8. dopoledne. Je tu den D. Kromě toho, že mi není dobře, tak to vypadá, že bude pršet. Co teď? Chystáme poslední věci, které jsem chtěla mít co nejčerstvější, balíme a vyrážíme do Ostravy. Po cestě nás zastihne déšť, tak se rozhoduji koupit velký slunečník, který nás má případně ochránit. Stejně jsme ho potřebovali koupit, takže žádný problém :). Dokonce ho hned seženeme a tak můžeme směle vyrazit na výstaviště. Přijíždíme krátce po 11. Chvilku pátrám po organizátorce a když se mi ji podaří najít, tak se nahlásím a dostávám 2 zamluvené stoly vedle sympatické rodinky s výtečným kozím sýrem a vedle slečny s pastrami, na které mám fakt zálusk (a nejen pro to, že jsme se nedávno vrátili z dovolené v Rumunsku...). Vybalujeme všechny propriety a začínají se rojit vosy. Prohlížím si ostatní stánky a jde mi hlava kolem. Proč mi zrovna dneska není dobře? Kolik toho budu schopna ochutnat ?... ale zároveň se mi sbíhají sliny jak Pavlovovým psům. No a taky přicházím k poznatku č.1, že mi jaksi nedošla jedna elementární věc. Připravila jsem totiž celé menu a kdo by chtěl jíst celé menu od jednoho stánku? Vždyť tu nejsem sama! Jak mi tohle nemohlo docvaknout? A tak jsem zvědavá, jestli nepovezu všechno jídlo sebou zítra sebou do práce.
NE 16.8. krátce po 12h I když je oficiální začátek v 13:00, tak to nevydržím a kupuji od slečny od vedle pastrami a nestačím se oblizovat. Fakt to měla výborné. Zároveň se začínají objevovat první hosté a zastavují se a zkoumají, co je kde dobrého. Netrvá to dlouho a přicházejí i k mému stánku a kupují :). Mezi prvními přichází i mladý muž a kupuje si celé menu! Ach jak jsem překvapena. Navíc po každém chodu chodí a pěje na mé jídlo ódy. Jsem nesmírně šťastná a už jen tento člověk mi udělal strašnou radost. A přicházejí další a chválí a chválí a doporučují a chodí na doporučení a já zapomínám na to, že je mi špatně a bolí mě noha a nadšeně společně s maminkou doplňujeme limonády, krájíme terinu a mažeme chleby pomazánkou. Vosy začínají dělat výpady a tak vše zakrývám folií. Nejvíce se jim líbí na sirupech a masové terině. (abych byla upřímná... nejvíc se jim líbí naproti ve stánku se sladkým...).
Dostávám hlad a tak ochutnávám piroh plněný mletý masem (fantastický), briošku s kuřecím masem a obdivuji nádherné dezerty a um přítomných kuchařů a kuchařek. Docházím k poznatku č.2. Jestli mi čas dovolí a zúčastním se příště, pak pečení nechám na jiných a vynechám dezerty. Pečení není moje oblíbená činnost v kuchyni a osobně bych si raději vybrala jinde, než moji bublaninu. Ale nakonec nevybrala, protože zároveň sladké ani moc nejím a raději jsem si nechávala místo na jiné slané dobroty. Ale vše vypadalo fakt báječně.
Máme plné ruce práce, hlavně s dolévání limonád a začíná nám docházet voda .... Hostů je spousta a nakonec jsme k mému překvapení prodali asi 7 celých menu, byli mnohokrát pochváleni a žádáni o kontakt. Ten jsem samozřejmě nechala doma :), tak doufám, že si nás najdou. "Prodávala" jsem i masové kuličky, kde byla cena dobrovolná a výtěžek půjde na opuštěné psy a kočky. Podařilo se nám vybrat 240,- Kč, mamka doložila 60,- Kč a já přispěji 200,- Kč a tak 500,- poputuje na účet ostravského spolku pro týraná zvířata Neposedné tlapky. Tímto bych chtěla všem moc poděkovat za příspěvky. Vedle ve stánku hlásí poslední sýr a tak honem ještě kupujeme 2 kousky ochutnávky a opět musím pochválit. Sýr je výtečný. Poznatek č.3 - moje matka, zarytý odpůrce kozích sýrů ho nejen ochutnala, ale dokonce si na něm pochutnala.
NE 16.8. kolem 16h stánky začínají balit a my také. Do areálu přichází stará paní a lituje, že už vše končí a že přišla pozdě. Říká, že je strašně na sladké a tak ji dáváme poslední kousek Tarte Tatin a poslední kousek ostružinové buchty, která zbyla na talíři. Nechceme peníze a paní je velice dojatá a říká, že si kupuje tu nejlevnější čokoládu, aby uhasila svou žízeň po sladkám a že to jsou pro ni skoro druhé vánoce. Bylo to milé :). Ke stánku přichází náš poslední host, který dostal chuť na masové kuličky. A tak mu vnucuji i poslední teriny a chleby s pohankovou pomazánkou. Moc se nebrání, že prý je jich hodně a rádi to dojedí. A tak mu nakonec nesu i zbytek šaltibarščiai, u kterého se jim líbí jeho krásná růžová barva. Rychle si ještě kupuji skvělou placku z červené řepy, která mi byla doporučena a slaný štrůdl se sýrem, šunkou a žampióny.
Máme sbaleno, jsme šťastní, spokojení, přejezení a hlavně docela unavení a odjíždíme směr Bílovec.
PO 16.8. obědvám zbytek masové teriny a hostím kolegy v práci zbytkem pohankové pomazánky a Tarte Tatin. Chutná i ve Vídni :)
Závěrem ještě než přejdu k samotným receptům bych chtěla moc poděkovat organizátorům za jejich skvělou práci a za to jak byli milí. Pokud mi to vyjde, ráda se opět zúčastním. Pak mamince za skvělou spolupráci, muži za podporu a uznávám, že měl pravdu, když říkal, že mé menu bylo sice dobré, ale nebylo moc šťastně zvoleno (příště napravím). Že přece nikdo nebude chtít někde krájet maso, že to chce spíš něco do ruky.
Děkuji počasí, že nás nepřekvapilo a neděkuji vosám za to, jak byly otravné.
Podtrženo sečteno - byla to moc příjemná akce se skvělými lidmi a báječným jídlem, které tolik miluji :).
Tak a hurá na slíbené recepty.
(uvádím poloviční množství, než to ze které jsem měla nachystané)
Pohanková pomazánka
hrnek pohanky
červená a bílá cibule
4 stroužky česneku
hrst majoránky
3 lžíce olivového oleje
1 a půl lžíce plnotučné hořčice
lžička dijonské hořčice
lžíce nasekané petrželky
3 kyselé okurky + 4 lžíce láku z okurek
sůl a pepř
Do vroucí osolené vody dáme pohanku a vaříme 20 minut. Poté ji dáme do cedníku pořádně okapat. Mezitím si nakrájíme obě cibule a nasekáme 4 stroužky česneku. Cibuli opečeme do sklovata na lžíci olivového oleje. Přidáme česnek a petrželku a chvilku opražíme (česnek nesmí zezlátnout). Jakmile okape a vystydne pohanka, dáme ji do mísy a přidáme cibuli s česnekem. Utřeme si zbylý česnek a společně s majoránkou, zbylým olivovým olejem, lákem z okurek a hořčicemi ho přidáme k pohance. Posolíme, popepříme a pořádně promícháme. Pak pomazánku rozmixujeme ponorným mixérem a ochutnáme. Přidáme hořčici a sůl podle potřeby a pořádně dochutíme. Přidáme nasekané okurky a mažeme na čerstvý chléb (já podávala s podmáslovým chlebem od Illíka)
Masová terina s houbami a cukrovým hráškem
750g vepřové plece (množství podle velkosti teriny)
150g lesních hub
cca 70g cukrového hrášku
lžíce paprikové pasty (já měla domácí, ale můžete použít buď ajvar nebo klasickou paprikovou pastu)
lžíce sambal oelek
hrst bylinek (já použila libeček, rozmarýn, tymián, petrželku)
stroužek česneku
3 vejce (samozřejmě nejlépe domácí)
3 lžíce strouhanky
cibule
lžíce másla
sůl
Maso si umelete na střední hrubost. Oddělte 1/3 do mísy a zbytek dejte do jiné mísy. Na másle zpěňte nakrájenou cibuli společně s česnekem. 3/4 množství cibule s česnekem dejte do 2/3 masa. Na zbytku orestujte čerstvé (nebo jako já rozmražené houby), posolte a nechejte vychladnout. K masu s cibulí a česnekem přidejte bylinky, strouhanku a 2 vejce. Posolte a pořádně rukama promíchejte.
Do zbylého masa přidejte paprikovou pastu a sambal oelek. Posolte a také pořádně promíchejte. Terinu vystlete alobalem a dejte na dno půlku směsi s bylinkami a vyrovnejte. Na směs podélně naskládejte lusky cukrového hrachu. Udělejte další vrstvu z celé paprikové směsi a vyrovnejte. Další vrstvu udělejte z podušených hub a nakonec navrstvěte zbylou masou směs s bylinkami. Troubu předehřejte na 180°C. Terinu překryjte alobalem a dejte do pekáčku s vodou. Pečte asi 30 minut. Odkryjte alobal a pečte ještě 5 minut. Z masa se vypeče do teriny šťáva. Po vyndání teriny z trouby vodu opatrně vylijte a nechejte vychladnout. Terinu jsem podávala s domácím paprikovým chlebem.
Šaltibarščiai
recept naleznete zde
Vepřové maso v mléce (arista al latte)
1kg vepřové krkovice
mléko
velká snítka šalvěje
2 stroužky česneku
citrón
sůl a pepř
Maso svážeme provázkem, aby se při dlouhém pečení nerozpadlo. Důkladně ho posolíme ze všech stran. Dáme do litinového hrnce nebo pekáče a nalijeme k němu mléko tak, aby dosahovalo do 3/4 masa. Do mléka nastrouháme kůru z citrónu a přidáme i šťávu z něho. Přidáme šalvěj a česnek, přikryjeme pokličkou, ale hrnec necháme mírně odkrytý. Dáme do trouby, kterou zapneme na 160°C. Pečeme 2-4 hodiny (podle velikosti masa, to kilo by mohlo být po 2 a půl hodině hotové). Mléko během pečení srazí a zkaramelizuje. Na konci pečení bude maso krásně křehoučké, voňavé, mírně nakyslé a rozplývající se na jazyku. Maso nechejte vychladnout. Odělejte provázek a nakrájejte na tenké plátky. Plátky trochu popepřete a vraťte do hrnce. Před podáváním ohřejte, ale může se jíst i studené (proto jsem tento recept nakonec vybrala na menu :) ). Podávejte nejlépe s chlebem (já měla domácí bylinkový) a salátem (já dělala salát panzanella)
Ostružinová buchta
Jak už jsem psala, nejsem moc zdatná pekařka a tak jsem zvolila jednoduchý recept Romana Vaňka
450g polohrubé mouky
200g cukru krupice
200ml vlažného mléka
200g oleje
3vejce
prášek do pečiva
800g ostružin (trochu jsem trnula jestli dozrají, ale dozrály hurá ) poprášených hladkou moukou
máslo a hrubá mouka na vymazání plechu
na drobenku smíchat 140g hrubé mouky, 130g cukru krupice a 130g změklého másla
moučkový cukr na posypání při podávání
Všechny ingredience kromě ostružin a drobenky umíchejte dohladka (nejlépe v robotu). Rozehřejte troubu na 175°C a vymažte hluboký plech máslem a vysypte moukou. Těsto rovnoměrně na rozprostřete na plechu a naskládejte na těsto. Posypte drobenkou a pečte 20 minut. Před podávání pocukrujte moučkovým cukrem.
Tarte Tatin
jedná se o tradiční francouzský recept a pro vás ho na festival připravila mamka
Budete potřebovat vyšší kulatou pánev, která může do trouby. Rozválejte listové těsto do tvaru a velikosti pánve. Očistěte si asi 3 velké zelené kyselé jablka, zbavte je slupky a jadřinců a nakrájejte na osminy. Na pánvi nechejte rozpustit 2 lžíce cukru, přidejte lžíci másla, rozpusťte a karamelizujte. Úhledně na karamel dejte jablka a 10 minut je karamelizujte. Na jablka položte těsto, pomažte ho rozšlehaným žloutkem a propíchejte ho vidličkou. Dejte do trouby na 200°C a pečte do zezlátnutí. Vytáhněte koláč a rozetřete po povrchu máslo. Nechte 5 minut odpočinou a překlopte talířem naopak. Pánev převraťte opatrně na talíř a vyklopte koláč. Podávejte pocukrované se zakysanou smetanou.
Bonus - masové kuličky pro psy a kočičky
0,5kg vepřové plece
velká hrst nasekaných bylinek (petrželka, saturejka, tymián, mateřídouška, libeček)
100g parmezánu
sůl
Maso pomeleme a smícháme s ostatními ingrediencemi. Vytvoříme kuličky a ty dáme na plech na pečící papír a pečeme cca 20 minut v troubě na 200°C. Podáváme s cherry rajčetem (ty ode mě byly ze zahrádky) napíchnuté na párátku.
Tyhle akce jsou vlastně docela fajn a já je mám rád a rád je navštěvuji. Je fajn vidět, že na to, abyste se dobře najedli, nepotřebujete produkty jako půjčka na OP, což mi teda dneska bohužel v současném gastro průmyslu přijde. Jako ať se na mě nikdo nezlobí, ale fakt nemám dva tisíce na to, abych si zašla jednou za čas na večeři s rodinou. ;-)
OdpovědětVymazat