Pohanku jsem dlouho nejedla. Nejím totiž moc sladké a v mládí jsem se s ní setkala jen ve formě pohankové kaše. Byla to moje trochu noční můra. Ale nechci tu probírat můj počáteční odpor k této potravině, ale naopak vám ukázat, že pohanka dovede být i moc dobrá. Když jsem objevila pohanku naslano (poprvé v Libušíně na Pustevnách), byla jsem opravdu překvapená, jak dobrá pohanka může být. A byla z toho láska na druhý pohled :) Jdou z ní udělat karbanátky, dá se přidat do sekané, zapéct, či připravit jako rizoto. Ve všech těchto formách ji mám moc ráda, i když její vůně a chuť je velice specifická.