Název dnešního příspěvku je si trochu delší, ale nebojte příprava nebude nikterak náročná a zdlouhavá. K tomuto receptu mě inspiroval recept, který dělám fakt ráda a to pečené kuře v mléce. Jedná se o tradiční italský recept. Kuře, které se peče v mléce zůstane krásně šťavnaté a má výtečnou jemnou chuť. Protože mám ráda nakyslé chuti, rozhodla jsem se vyzkoušet mléko vyměnit za mléko kysané tedy přesně za acidofilní mléko. Můžete ale použít i kyšku nebo podmáslí. Výsledkem je opět lahodné šťavnaté kuře, s báječnou omáčkou, do které jsem na závěr přidala česnekové výhonky, protože ty se do kyselých omáček náramně hodí. Pokud je ale nemáte k dispozici, vyzkoušejte recept bez nich a příští rok si výhonky sežeňte a vyzkoušejte upgrade s výhonky.
Chtěla jsem ještě upozornit, že kuřata nakupuji na farmě a ty jsou větší než běžná kuřata z velkochovu a i jejich příprava je trochu delší. Vždycky jsem recepty přepisovala na kuřata z velkochovu, ale už to dělat nebudu. Takže pokud kupujete takovéto kuřata, příprava se zkrátí asi o 1/4 ale jedno kuře z velkochovu je asi 2/3 kuřete z farmy.
úterý 21. června 2016
čtvrtek 9. června 2016
Slané muffiny s česnekovými výhonky
O česnekových výhoncích jsem vám už na rendlíku psala, takže víte o co jde a pár tipů na jejich použití už znáte. Teď je ta pravá sezóna a čas, kdy si je můžete koupit na trzích, nebo natrhat na zahrádce. Mají široké využití a já jsem je tentokrát použila do slaných muffinů. Nechte se inspirovat a vyzkoušejte je také.
středa 1. června 2016
Kuřecí prsa s avokádem
Tento recept si oblíbíte pro jeho naprostou jednoduchost a skvělou výslednou chuť. Avokádo kořeněnému kuřecímu masu dodává netradiční chuť a jemnost a limeta svěžest, takže to z něho dělá perfektní letní jídlo. Tento recept určitě vyzkoušejte při grilovací party. Úspěch je zaručen.
čtvrtek 19. května 2016
Spaghetti carbonara
Minulý měsíc proběhla médii kauza
tzv. carbonaragate. Šlo o to, že francouzský server Le Démotivateur zveřejnil
video, které obsahovalo reklamu na těstoviny Barilla s receptem
na těstoviny carbonara. Mimochodem tyto těstoviny jsou mezi komerčně vyráběnými těstoviny docela dobrá značka a ráda je používám. Na videu uvidíte, jak v jedné nádobě mizí syrová cibule s pancetou a těstovinami
farfalle. To je podlito vodou, uvařeno a servírováno s kopečkem smetany a
syrovým žloutkem. Uf. Toto video rozpoutalo internetovou nevoli nejen na
kulinářských webech, ale ohradila se i italská veřejnost, kde tato kauza měla
místo i v tištěných mediích jako např. La Repubblica a Corriere della Sera.
No Italové jsou hrdí na svou kulinářskou pověst a jejich tradiční recepty si
jen tak měnit nenechají. Dokonce volali pro intervenci u francouzského premiéra, samozřejmě myšleno v nadsázce. Není se ale čemu divit. Myslím, že i u nás
by se ozvalo spousta hlasů, kdyby vznikla reklama třeba na svíčkovou, kde by
místo klasických knedlíků podávali bramborové a omáčka by nebyla z kořenové
zeleniny ale ze žampiónů a místo hovězí svíčkové kuřecí prsa (i když hodně „kuchařek“
kuřecí prsa, či jiné maso za svíčkovou považují, protože svíčková je to proto, že
je to slavnostní a jí se při svíčkách…). Pokud by vás diskuze zajímala, tak si
vyhledejte „carbonaragate“ a počtěte si.
Já jsem při tom
čtení o spaghetti carobnara na ně dostala fakt chuť a i když jsem tady kdysi už
recept dávala, není od věci si ho zopakovat.
středa 11. května 2016
Bramborový salát s rukolou a sušenými rajčaty
Jednoduchá rychlovka k večeři. Ingrediencí jen pár a výsledek vynikající. Jaro je v plném proudu, takže ředkvičky a rukolu už máme svoji. Ty první jarní jsou stejně nejlepší :)
pátek 6. května 2016
Domácí pekárna
Kromě receptů jsem se rozhodla s vámi sdílet i své poznatky, které se týkají věcí, které mám v kuchyni a na které nedám dopustit.
Domácí chléb nám tak zachutnal, že jsem dostala chuť si pořídit pekárnu. Navíc jsme se v té době stěhovali na vesnici, kde to je s pečivem trochu složitější než ve městě, kde jsem jenom sběhla schody a byla v obchodě. Nejdříve jsem si říkala, že to je zbytečnost, ale když ji moje mamka přivezla, tak jsem se hned jala ji vyzkoušet.
Jednou z nich je domácí pekárna. Rozhodně nejsem člověk, který by nějak holdoval pečení sladkého. Vlastně před tím, než jsem neměla pekárnu jsem nepekla sladké téměř vůbec. Nebavilo mě to míchání, hnětení, šlehání pro něco, co sama ani nejím a u nás v domácnosti není až tak moc poptáváno. Výjimkou v pečení byl chleba. Propadla jsem totiž kouzlu kvásku a pečení kváskového chleba. Pokud s tím chcete začít, běžte na stránky Maškrtnice , které jsou skvělým odrazovým můstkem do světa pečení chleba.
K mému překvapení pekárna neslouží jen k pečení chleba! I když pro samotný chleba nemusíte hnětat přendávat, překládat... Stačí nasypat a nalít vše do pekárny a zapnout (nebo nastavit, že chcete mít chleba upečený v 6 ráno) a můžete se těšit na úžasný chleba bez práce. Je to skoro jednodušší než v tom městě, kdy jsem jenom sešla schody.
středa 4. května 2016
Domácí šunka
Udělat si doma šunku je úžasná záležitost. Přestože se to na první pohled jeví jako velice pracná a složitá procedura, opak je pravdou. Za trochu úsilí a minimum kuchařských dovedností získáte naprostou delikatesu. Domácí šunka chutná přesně tak, jak jste byli zvyklí z dob minulých (pokud jste se narodili nejpozději v 80. letech) a chleba s máslem a s touto šunkou vás zanese někam na obláček.
Potřebujete k tomu ale jednu nezbytnou věc a tou je šunkovar. I název to napovídá, je to nádoba ve které se šunka vaří. Na trhu je šunkovarů docela dost, mě se osvědčil tento . I když možná časem pořídím i jeden větší. Jinak více méně nic speciálního nepotřebujete.
Jednou z diskutabilních položek při výrobě šunky je použití tzv. rychlosoli, známé také pod názvem Praganda. Ta obsahuje kromě jiného dusitan sodný. Je na vás jestli použijete ji nebo sůl. Rozdíl bude v tom, že bez použití Pragandy bude šunka šedivá a nebude růžová. Bude i trochu jinak chutnat. Diskuzí na toto téma najdete na internetu spoustu, takže netřeba to rozebírat i tady. Já osobně při výrobě šunky Pragandu používám (odpůrci nechť ji bez obav vymění za sůl).
Šunku jsem doma dělala několikrát a kromě základního receptu zkouším i další kombinace. Pokud nějaká bude stát za to, pak o ni určitě zase napíšu. Dnes vám ale popíšu postup při výrobě klasické základní šunky a šunky s medem a ořechy.
Potřebujete k tomu ale jednu nezbytnou věc a tou je šunkovar. I název to napovídá, je to nádoba ve které se šunka vaří. Na trhu je šunkovarů docela dost, mě se osvědčil tento . I když možná časem pořídím i jeden větší. Jinak více méně nic speciálního nepotřebujete.
Jednou z diskutabilních položek při výrobě šunky je použití tzv. rychlosoli, známé také pod názvem Praganda. Ta obsahuje kromě jiného dusitan sodný. Je na vás jestli použijete ji nebo sůl. Rozdíl bude v tom, že bez použití Pragandy bude šunka šedivá a nebude růžová. Bude i trochu jinak chutnat. Diskuzí na toto téma najdete na internetu spoustu, takže netřeba to rozebírat i tady. Já osobně při výrobě šunky Pragandu používám (odpůrci nechť ji bez obav vymění za sůl).
Šunku jsem doma dělala několikrát a kromě základního receptu zkouším i další kombinace. Pokud nějaká bude stát za to, pak o ni určitě zase napíšu. Dnes vám ale popíšu postup při výrobě klasické základní šunky a šunky s medem a ořechy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)