Pečené kuře v acidofilním mléku s česnekovými výhonky

Název dnešního příspěvku je si trochu delší, ale nebojte příprava nebude nikterak náročná a zdlouhavá. K tomuto receptu mě inspiroval recept, který dělám fakt ráda a to pečené kuře v mléce. Jedná se o tradiční italský recept. Kuře, které se peče v mléce zůstane krásně šťavnaté a má výtečnou jemnou chuť. Protože mám ráda nakyslé chuti, rozhodla jsem se vyzkoušet mléko vyměnit za mléko kysané tedy přesně za acidofilní mléko. Můžete ale použít i kyšku nebo podmáslí. Výsledkem je opět lahodné šťavnaté kuře, s báječnou omáčkou, do které jsem na závěr přidala česnekové výhonky, protože ty se do kyselých omáček náramně hodí. Pokud je ale nemáte k dispozici, vyzkoušejte recept bez nich a příští rok si výhonky sežeňte a vyzkoušejte upgrade s výhonky.
Chtěla jsem ještě upozornit, že kuřata nakupuji na farmě a ty jsou větší než běžná kuřata z velkochovu a i jejich příprava je trochu delší. Vždycky jsem recepty přepisovala na kuřata z velkochovu, ale už to dělat nebudu. Takže pokud kupujete takovéto kuřata, příprava se zkrátí asi o 1/4 ale jedno kuře z velkochovu je asi 2/3 kuřete z farmy.

Spaghetti carbonara

Minulý měsíc proběhla médii kauza tzv. carbonaragate. Šlo o to, že francouzský server Le Démotivateur zveřejnil video, které obsahovalo reklamu na těstoviny Barilla s receptem na těstoviny carbonara. Mimochodem tyto těstoviny jsou mezi komerčně vyráběnými těstoviny docela dobrá značka a ráda je používám. Na videu  uvidíte, jak v jedné nádobě mizí syrová cibule s pancetou a těstovinami farfalle. To je podlito vodou, uvařeno a servírováno s kopečkem smetany a syrovým žloutkem. Uf. Toto video rozpoutalo internetovou nevoli nejen na kulinářských webech, ale ohradila se i italská veřejnost, kde tato kauza měla místo i v tištěných mediích jako např. La Repubblica a Corriere della Sera. No Italové jsou hrdí na svou kulinářskou pověst a jejich tradiční recepty si jen tak měnit nenechají. Dokonce volali pro intervenci u francouzského premiéra, samozřejmě myšleno v nadsázce. Není se ale čemu divit. Myslím, že i u nás by se ozvalo spousta hlasů, kdyby vznikla reklama třeba na svíčkovou, kde by místo klasických knedlíků podávali bramborové a omáčka by nebyla z kořenové zeleniny ale ze žampiónů a místo hovězí svíčkové kuřecí prsa (i když hodně „kuchařek“ kuřecí prsa, či jiné maso za svíčkovou považují, protože svíčková je to proto, že je to slavnostní a jí se při svíčkách…). Pokud by vás diskuze zajímala, tak si vyhledejte „carbonaragate“ a počtěte si.

Já jsem při tom čtení o spaghetti carobnara na ně dostala fakt chuť a i když jsem tady kdysi už recept dávala, není od věci si ho zopakovat.

Lahodná inspirace salátem Caprese

Tradiční Italský salát Caprese dnes zná téměř každý. Tento salát byl stvořen jako pocta Italské vlajce, jeho barvy totiž Italskou vlajku mají připomínat. V tomto jídle  hrají prim rajčata (červená barva), mozzarella (bílá barva) a bazalka (zelená barva). Tyto ingredience nelahodí ale jen oku, ale chuťově se zdá, jakoby byly stvořeny jedna pro druhou. Proč je tedy nepřenést do hlavního jídla a užít si tuto chuťovou kombinaci i jinak. Nápad na tento recept mi ležel nějakou dobu v hlavě a teď  o víkendu jsem se ho konečně rozhodla uvařit. Jedná se o masové kuličky z drůbežího masa, plněné kuličkou mini mozzarelly s lahodnou rajčatovo bazalkovou omáčkou. Podávala jsem je se špagetami, ale skvělé budou i se smaženou polentou.

Věčná chuť věčného města

Italská kuchyně patří bezesporu ke kuchyním, které ovlivnily nejen evropskou, ale celou světovou gastronomii. Přes tento fakt a ve světě zaběhnutému pojmu italská kuchyně, samotní Italové spíše rozeznávají kuchyni krajovou to znamená např. benátskou, boloňskou, neapolskou, římskou.. 

A právě o té římské (cucina romanesca) bych vám chtěla něco málo povědět a dát vám pár tipů na to, co v tomto věčném městě ochutnat a kam zajít. Právě jsem se totiž vrátila z krásného týdenního pobytu v Římě. Z města, které se do historie zapsalo nejen na poli dějin lidstva, ale také na poli gastronomickém.