Super pálivé kuře a ayran

V těch vedrech to chce něco super pálivého. Pálivé jídlo totiž způsobí, že v těle začne rychleji proudit krev, začnete se potit a tím se podpoří termoregulace. Ne nadarmo v tropických oblastech konzumují právě super ostrá jídla. Prostě až vám bude horko na umření, tak si místo zmrzliny dejte chilli papričku. Uvidíte, jak vám bude hned lépe. No a nebo si místo papričky zkuste udělat oběd podle následujícího receptu. A kdyby se vám zdálo, že to je fakt už moc pálivé. Zapijte to ayranem. Tento nápoj z jogurtu, který je oblíbený po celém Balkáně a Blízkém východě, uhasí oheň v puse. Ayran je podobný arménskému tahn, indickému lassi a íránskému dooghu. Ayran si můžete koupit u většiny stánků s kebabem, nebo v obchodech s balkánskými potravinami. Nevím jak jsou na tom supermarkety, ale věřím, že tam taky ayran koupíte. No ale úplně nejjednodušší bude, když si ho uděláte sami. Stačí vám k tomu totiž jen velké balení dobrého jogurtu.
Kuře podávejte s rýží, která pálivost také zmírní.

Pečené kuře v acidofilním mléku s česnekovými výhonky

Název dnešního příspěvku je si trochu delší, ale nebojte příprava nebude nikterak náročná a zdlouhavá. K tomuto receptu mě inspiroval recept, který dělám fakt ráda a to pečené kuře v mléce. Jedná se o tradiční italský recept. Kuře, které se peče v mléce zůstane krásně šťavnaté a má výtečnou jemnou chuť. Protože mám ráda nakyslé chuti, rozhodla jsem se vyzkoušet mléko vyměnit za mléko kysané tedy přesně za acidofilní mléko. Můžete ale použít i kyšku nebo podmáslí. Výsledkem je opět lahodné šťavnaté kuře, s báječnou omáčkou, do které jsem na závěr přidala česnekové výhonky, protože ty se do kyselých omáček náramně hodí. Pokud je ale nemáte k dispozici, vyzkoušejte recept bez nich a příští rok si výhonky sežeňte a vyzkoušejte upgrade s výhonky.
Chtěla jsem ještě upozornit, že kuřata nakupuji na farmě a ty jsou větší než běžná kuřata z velkochovu a i jejich příprava je trochu delší. Vždycky jsem recepty přepisovala na kuřata z velkochovu, ale už to dělat nebudu. Takže pokud kupujete takovéto kuřata, příprava se zkrátí asi o 1/4 ale jedno kuře z velkochovu je asi 2/3 kuřete z farmy.

Kuřecí prsa s avokádem

Tento recept si oblíbíte pro jeho naprostou jednoduchost a skvělou výslednou chuť. Avokádo kořeněnému kuřecímu masu dodává netradiční chuť a jemnost a limeta svěžest, takže to z něho dělá perfektní letní jídlo. Tento recept určitě vyzkoušejte při grilovací party. Úspěch je zaručen.

Krůtí kebab a pita

Dnešní recept s vámi sdílím hlavně kvůli receptu na chléb pita. Tento chléb pochází z Blízkého východu, pravděpodobně z Mezopotámie a říká se mu také někdy Arabský chléb či Syrský chléb. My ho doma máme moc rádi a jíme ho převážně k různým mezze nebo plněné masem a zeleninou.V zemích, kde se tento chléb tradičně jí, si ho ve velkém dopřáváme, ale bohužel u nás jsem ještě nenarazila v obchodě na tak dobrý, jako třeba na Balkáně. Proto si pitu dělám svou domácí. Vyzkoušela jsem mnoho receptů, než jsem našla ten pravý a vypilovala ho k obrazu svému. Těsto zadělávám v domácí pekárně, ale zvládnete to i ručně.
Jak už jsem psala k pitě si dopřejte různé mezze, maso, saláty, nebo jako já v dnešním receptu krůtí kebaby a hummus.

Kuřecí satay

Dnes vám představím jídlo, které má svůj původ na Jávě v Indonésii a které se brzo stalo Indonéským národním jídlem. Oblíbené je ale ve všech koutech jihovýchodní Asie a bez problému ho dostanete v každém stánku rychlého občerstvení. Ale nejen v nich. Existuje spousta restaurací, které se právě svým originálním satay (čti saté) proslavili. Takže až se vypravíte někam do těchto oblastí, určitě se satay nevyhnete. Otázkou ale je, jestli tam máte namířeno (i když prý strašně zlevnili letenky do Asie) a jestli chcete čekat až tam pojedete. Toto jídlo můžete ochutnat i v některých restauracích v ČR, ale hlavně si ho prostě můžete udělat doma.

Jedná se o kořeněné maso, nakrájené na tenké plátky a podávané ve formě špízu. Svůj prapůvod má toto jídlo někde na středním východě a bylo do Indonésie dovezeno muslimskými obchodníky z Indie, takže se u některých receptů můžete pozorovat indické či blízkovýchodní vlivy kebabu :). Řadí se k nejoblíbenějším pokrmům světa, takže ho prostě musíte zkusit.

Jak už to bývá, druhů satay  existuje nekonečně velké množství a dělají se snad ze všech druhů masa. Dokonce třeba z želvího, hadího či krokodýlího. Nebojte se , nebudu vás nutit, aby jste běžli do zverimexu pro nějakou užovku či nebohou želvu. Zůstaneme u toho nejjednoduššího a to kuřecího satay.
Tradičně se připravuje na grilu a tak si tento recept nezapomeňte zaznamenat a na příští grill párty se s ním pěkně vytáhněte. Zvládnete ho ale udělat i v troubě pod grilem, nebo na grilovací pánvi.

Jednoduchá kuřecí paštika

Když jsem byla malá, tak jsem jednou přišla nečekaně domů (vrátila se dříve z výletu nebo závodů nebo tak něco) a přistihla své rodiče inflagranti. Dělali si smažené játra! Byla jsem tak zhrzená, že je jedí! Vrátíte se nečekaně domů a ono tohle...Nejsem totiž milovníkem jater (velice kulantně řečeno) a játra byla u nás zapovězena. Dříve jsem je totiž nemohla ani cítit bez toho, aby se mi neudělalo nevolno. Noční můrou pro mě byla scéna z filmu Tanec s vlky, kdy se Kevin Costner zakousne do syrových jater právě vyvrhnutého zvířete (pro jednoho nejmenovaného Petra V. naopak tato scéna patří k vrcholům blaha - zdravím Petře :D), krev mu stéká po tváři, zatímco já zvracím do kapesníčku.
Kdo mě zná, tak tohle ví moc dobře a játra by si mi nikdo nedovolil nabídnout. Dokonce se ani o nich v mé přítomnosti nebavilo. Postě játra byla u nás ta, jejichž jméno se nesmí vyslovit. Postupem času se tahle má averze hodně obrousila. Už sním polévku ve které plavou játrové knedlíčky a když jsou drůbeží, tak je i ochutnám. A teď to přijde... Dám si dokonce ráda jemnou drůbeží paštiku a sama spoustu druhů paštik připravuji! A recept, který používám nejčastěji vám teď s chutí přináším.

Lahodná inspirace salátem Caprese

Tradiční Italský salát Caprese dnes zná téměř každý. Tento salát byl stvořen jako pocta Italské vlajce, jeho barvy totiž Italskou vlajku mají připomínat. V tomto jídle  hrají prim rajčata (červená barva), mozzarella (bílá barva) a bazalka (zelená barva). Tyto ingredience nelahodí ale jen oku, ale chuťově se zdá, jakoby byly stvořeny jedna pro druhou. Proč je tedy nepřenést do hlavního jídla a užít si tuto chuťovou kombinaci i jinak. Nápad na tento recept mi ležel nějakou dobu v hlavě a teď  o víkendu jsem se ho konečně rozhodla uvařit. Jedná se o masové kuličky z drůbežího masa, plněné kuličkou mini mozzarelly s lahodnou rajčatovo bazalkovou omáčkou. Podávala jsem je se špagetami, ale skvělé budou i se smaženou polentou.

Kuřecí stripsy

O víkendu jsme měli vzácnou návštěvu se kterou jsme navštívili rybí hody v Bítově. Tam jsme sice dopadli neslavně, protože stejně jako za časů dávno minulých vydávali smaženého kapra na potravinové lístky, které už ale byly vyprodané (i když kaprů tam měli stále spoustu) . Kapitalismus nezvítězil  a tak jsme se ke kaprovi, který byl mimochodem vloni fakt výborný a těšila jsem se na něho, nedostali. Koupili jsme si tedy u jiného stánku grundle a pstruha a jelikož nebylo moc hezké počasí a nebyl ten kapr, tak jsme za chvíli jeli, i se zásobou grundlí na potom, domů. Po té rybí baště jsem druhý den dostala strašlivou chuť na něco smaženého a nezdravého. A jelikož jsem strašně dlouho nejedla kuřecí stripsy, rozhodla jsem je udělat. Pročetla jsem nějaké zaručené recepty na zahraničních serverech a to bych nebyla já, kdybych si z nich neudělala koláž :) s menšími obměnami a prostě jsem si vytvořila ten svůj. Takže tady je :)

Kuře pečené v kari pastě

Tento recept vznikl náhodou, trošku jako z nouze ctnost. Dostala jsem totiž od svého drahého bratra, který se vrátil z Thajska, dva pytle červené a zelené kari pasty po 1kg. No teda, co s takovým množstvím budu dělat? Kari sice připravuji docela často, ale většinou mi na jedno jídlo vystačí tak polévková lžíce. Kupuji si proto ty nejmenší kelímky a i tak mi vydrží celkem dlouho. Někdy ještě kari pastu přidávám do polévek, ale to je tak vše a jinde ji nepoužívám. Takže jsem si dala za úkol, něco prostě vymyslet. Tady je první z jídel, které se fakt povedlo a určitě stojí za vyzkoušení

Vařené krůtí stehno s dušenou zeleninou a hlívou

Uvařte si lehké jídlo, které se náramně hodí do těchto parných dnů. Navíc je zdravé a plné vitamínů a určitě vás nezatíží, takže po tomto chutném obědě můžete hbitě skočit a uhánět třeba k vodě. 

Kuřecí prsa s rajčatovým kuskusem

Vyzkoušejte tuto rychlou večeři, kterou si dělám, když opravdu spěchám. Jídlo je nenáročné jak časově tak na ingredience. Za pár okamžiků máte hotovo a přitom vykouzlíte velice chutné jídlo. Kuskus se řadí mezi těstoviny a je velice výživný a přitom lehký. Obsahuje uhlohydráty, vitamíny B a E, vlákninu, bílkoviny, vápník, železo a fosfor. A navíc se nemusí vařit :)

Voňavá kachna

Když jsem začínala s vařením, tak kachna pro mě znamenala takový kuchařský vyšší level. Dnes už vím, že šoupnout kachnu do trouby a nechat ji pomalu péct opravdu není žádný kumšt a že kachnu upéct zvládne opravdu každý. Stačí se nebát a nepřehnat to se solí :). A ono to platí u mnoha dalších receptů, které na první pohled budí respekt a dokonce i hrůzu. Třeba taková svíčková je natolik elementární záležitost, že opravdu nechápu, jak může být považována málem za vrchol kulinářského snažení. U některých receptů se zdá, že strašně složité a že jako normální smrtelník je bez kuchařské školy nemůžete zvládnout. Mě se naopak ale zdá, že je to jen jakýsi předsudek, který nám byl kdysi vštěpen a že se jen spousta lidí bojí to kvůli této chiméře zkusit. Píšu to zde proto, protože opravdu se není čeho se bát. Co se může stát? Přinejhorším se vám to nepovede a dáte si k obědu brambory s vajíčkem. Není prostě proč to nezkusit a sami uvidíte, že většina receptů, kterých jste se báli je přímo primitivních. Ale zpět ke kachně.

Dříve jsem kachnu dělala jen pečenou se zelím a knedlíkem. Moc jsem nad tím nepřemýšlela a kachnu jinak nedělala. A přitom je kachní maso tak báječné. Dnes dělám jak pečenou kachnu na různé způsoby, tak si kachnu zpracovávám. Prsíčka používám na minutky, stehna třeba na konfitování, játra na paštiku a zbytek na vývar. 

Jeden z receptů, který jsem nedávno dělala na pečenou kachnu vám dnes představím. Kachna je s vůní orientu a podávám ji s kurkumovo-libečkovou rýží.

Orientální kuře a sladkokyselý salát

Opět tu máme jednoduchý, ale za to velmi efektní pokrm. Klidně toto jídlo udělejte návštěvě v rámci asijské večeře, či podávejte jako součást teplého bufetu na oslavě. Vychutnáte si ho jak v zimě, tak v létě. Stačí kuře místo trouby dát na gril a máte skvělou obměnu vašeho grilovacího repertoáru. 

Citrónové špagety a parmezánové kuře

Určitě už se vám stýská po sluníčku a létu. Díky tomuto jídlu se jako mávnutím kouzelného proutku přenesete do jižních krajin prosluněné Itálie a určitě vám vykouzlí úsměv na rtech. Jídlo je hotové ve mžiku, je jednoduché, ale nadpozemsky chutné.

Husa pro 4

Do našich krajin se vrací zvyk svatomartinské husy. Stává čím dá populárnější  a z vesnických domácností a statků se dostává i do měst a nejedna restaurace v období martinských posvícení husu připravuje. 

O tomto zvyku se tradují dvě legendy. Prvá praví, že husy rušily svatého Martina při kázání, tak teď pykají na pekáči (opravdu mírumilovné řešení) a druhá říká, že se svatý Martin ze skromnosti před volbou biskupem skrýval v husníku, ale že ho husy kdákáním prozradily (ne méně mírumilovné řešení, jak to husám oplatit) (zdroj).

V naši rodině se zvyk péct na Martina husu nedodržoval. Babička z otcovy strany sice husy chovala, ale nevzpomínám si, že bychom u ní někdy husu jedli. Ale důkazem, že je opravdu měli jsou peřiny, které ještě vlastníme. Když byla malá moje maminka, tak husy chovali taky. Říkala mi ale, že je nikdy nejedli na Marina. Prý spíše přes vánoční svátky nebo obecně v zimě. Já jsem tuto tradici u nás před lety zavedla a tak žádný rok husa na Martina nesmí chybět. Když husu zrovna nepeču, tak si na ni někam zajdeme. 

Vy si ji ale udělejte kdykoli, i když čerstvá husa se kromě období Martina špatně shání. Mraženou ale najdete skoro v každém marketu. Nezapomeňte ji rozmražovat pozvolna v lednici. Maso pak bude chutnější a šťavnatější.

Příprava svatomartinské husy je velice jednoduchá, ale míváme problém ji celou sníst. Jíme ji několik dní a aby se nepřejedla, tak z ní dělám několik pokrmů. Proto kromě samotného receptu na svatomartinskou husu přináším tipy na další jídla, které jdou z husy ještě udělat, aby jste celou dobu nejedli jen husu se zelím. Pokud se vás ale sejde více třeba 6-8 lidí, pak husu sníst zvládnete. 

Rychlý domácí kebab

Tureckou specialitu kebab pravděpodobně všichni znáte a už jste ho někdy jedli. A jestli ne kebab tak třeba řecký gyros nebo arabskou shawarmu, to jsou totiž alternativy tohoto pokrmu, které se od kebabu liší v pár detailech. Všechny tyto tři pokrmy mají společného předchůdce a tím je v 9.století oblíbené bagdádské jídlo judhaba. Kebab se tradičně připravuje na vertikálním grilu. Maso se nakrájí na plátky, nakoření a postupně se nabodává na dlouhé grilovací tyče. Ty se poté postaví do grilu a při pomalém otáčení se griluje. Ugrilované kousky se pak odkrajují a podávají. 

Turecký kebab se může připravovat z telecího, kuřecího nebo mletého masa. Jí se s pitou nebo rýží.

V Řecku tradičně s hranolkami nebo v pita chlebu (hranolky se přidávají i do pity).

Arabská shawarma je podobná kebabu, ovšem nesmí být připravena z vepřového. Podává se s arabskými chleby a plackami společně s humusem, tahini pastou, nebo mangovou omáčkou amba.

Předpokládám, že většina z vás doma nevlastní vertikální gril a možná si říkáte co blázním s kebabem. Kebab se dá ale tradičně připravit i na pánvi, takže se nebojte, nebudu vás přemlouvat ke koupi grilu.

Vůně východu

Jestli jste právě dostali chuť na špetku exotiky s vůní orientu jste tu správně. Dnešní příspěvek vám představí jednoduchý oběd nebo větší večeři ve východním stylu, která je inspirována tradičními recepty a to jihoindickým madrásem a vietnamskou polévkou Phở gà.

Polévku můžete v létě podávat jako samostatný pokrm, je skvělá, když je venku vedro a my nemáme na nic moc chuť. Polévka totiž obsahuje čerstvé chili papričky, které jsou paradoxně skvělým pomocníkem pro tělesnou termoregulaci. Ne nadarmo je chilli oblíbené ve všech zemích kde je pořádná výheň. Horkost v ústech otevírá póry po celém těle. člověk se začne potit a v důsledku toho klesá naše tělesná teplota. Dalším důvodem proč je chilli oblíbené v teplejších krajích je i to, že způsobuje změny na žaludeční sliznici, která pak snese kde co (kontaminované i zkažené potraviny). Nebojte o tom ale psát  nebudu.

Neděle s rendlíkem

Au. Asi v 7 ráno mě budí rána do obličeje plastovým krunýřem, který má zabránit tomu, aby se Rastík neokousal až na kost a který musí mít v noci nasazený. Je to alergik snad na všechno a taky ho všechno pořád svědí a taky je to pes. Teda pako pes. Neuvědomuje si sám sebe a tak nás při ranní euforii, kdy se nás snaží přivítat do nového dne, radostí potluče. Je odehnán a tak se mi daří znovu usnout. Za chvíli mi ale olizuje obličej a tím mě definitivně probouzí. Zvedám se z postele a jsem ráda, že už je mi lépe. Včera mi nějak nebylo dobře, tak jsem si ani moc neužila večerní grilování makrel a pak hraní kinectu s návštevou. Jé zapomněla jsem říct, že máme návštěvu. Markét s Mardou a Rastík, tak ten je jejich.

Sejdu dolů do kuchyně a chystám všem snídani. 

Kachna plus nudle

Tento jednoduchý recept zvládnete udělat kdykoli. Je to rychlovka s nádechem exotiky a určitě potěší nejen milovníky asijské kuchyně. Nechci tento recept nijak pojmenovávat, nebo říkat, že je to nějaké tradiční jídlo. Je to sprosté bufetové jídlo, které jsem si vymyslela podle chuti nudlí a pokrmů z asijských bister. Záměrně neříkám čínských ani vietnamských, protože mě štve, že spousta Čechů si pod těmito pojmy představí právě jídla podávaná někde v asijském fast foodu. V těchto bistrech je povětšinou podáváno jídlo typu nudle na 150 způsobů a rýže na stejných 150 způsobů a autentické recepty tam kromě jarních závitků a křupavé kachny nenajdete. Tyto jídla jsou upravena pro potřeby Evropanů (západního světa).  Pokud tedy chcete ochutnat dobroty třeba vietnamské kuchyně, opravdu si najděte vietnamskou restauraci a zkuste si trošku otevřít obzory. Takže pozor uvařením následujícího receptu nic autentického neochutnáte, ale to nezmění fakt, že je to fakt dobré.

Červený rendlík jako černý kotlík

Ne nelekejte se. S červeným rendlíkem je vše v pořádku, i když název dnešního příspěvku může být poněkud matoucí a i fakt, že jsem dlouho nepřidala žádný příspěvek ke klidu moc nepřidá. Ti co sledují rendlík i na facebooku ví, že v této době měním bydlení. Přesouvám se z velkoměsta na vesnici do vytouženého domu. A protože koupě takového domu není jednoduchá věc a protože je to dům starý a potřebuje rekonstrukci, než se tam přestěhujeme, tak nezbývá moc času na psaní. Ale neznamená to, že bych nevařila a nevymýšlela nějaké dobroty. Nebojte se, jakmile se to trochu uklidní, tak budu v psaní blogu pokračovat. Mějte tedy se mnou trošku strpení a těšte se na nové články z lepšího zázemí a s vlastními surovinami.