Spaghetti carbonara

Minulý měsíc proběhla médii kauza tzv. carbonaragate. Šlo o to, že francouzský server Le Démotivateur zveřejnil video, které obsahovalo reklamu na těstoviny Barilla s receptem na těstoviny carbonara. Mimochodem tyto těstoviny jsou mezi komerčně vyráběnými těstoviny docela dobrá značka a ráda je používám. Na videu  uvidíte, jak v jedné nádobě mizí syrová cibule s pancetou a těstovinami farfalle. To je podlito vodou, uvařeno a servírováno s kopečkem smetany a syrovým žloutkem. Uf. Toto video rozpoutalo internetovou nevoli nejen na kulinářských webech, ale ohradila se i italská veřejnost, kde tato kauza měla místo i v tištěných mediích jako např. La Repubblica a Corriere della Sera. No Italové jsou hrdí na svou kulinářskou pověst a jejich tradiční recepty si jen tak měnit nenechají. Dokonce volali pro intervenci u francouzského premiéra, samozřejmě myšleno v nadsázce. Není se ale čemu divit. Myslím, že i u nás by se ozvalo spousta hlasů, kdyby vznikla reklama třeba na svíčkovou, kde by místo klasických knedlíků podávali bramborové a omáčka by nebyla z kořenové zeleniny ale ze žampiónů a místo hovězí svíčkové kuřecí prsa (i když hodně „kuchařek“ kuřecí prsa, či jiné maso za svíčkovou považují, protože svíčková je to proto, že je to slavnostní a jí se při svíčkách…). Pokud by vás diskuze zajímala, tak si vyhledejte „carbonaragate“ a počtěte si.

Já jsem při tom čtení o spaghetti carobnara na ně dostala fakt chuť a i když jsem tady kdysi už recept dávala, není od věci si ho zopakovat.

Lahodná inspirace salátem Caprese

Tradiční Italský salát Caprese dnes zná téměř každý. Tento salát byl stvořen jako pocta Italské vlajce, jeho barvy totiž Italskou vlajku mají připomínat. V tomto jídle  hrají prim rajčata (červená barva), mozzarella (bílá barva) a bazalka (zelená barva). Tyto ingredience nelahodí ale jen oku, ale chuťově se zdá, jakoby byly stvořeny jedna pro druhou. Proč je tedy nepřenést do hlavního jídla a užít si tuto chuťovou kombinaci i jinak. Nápad na tento recept mi ležel nějakou dobu v hlavě a teď  o víkendu jsem se ho konečně rozhodla uvařit. Jedná se o masové kuličky z drůbežího masa, plněné kuličkou mini mozzarelly s lahodnou rajčatovo bazalkovou omáčkou. Podávala jsem je se špagetami, ale skvělé budou i se smaženou polentou.

Kuřecí prsa s rajčatovým kuskusem

Vyzkoušejte tuto rychlou večeři, kterou si dělám, když opravdu spěchám. Jídlo je nenáročné jak časově tak na ingredience. Za pár okamžiků máte hotovo a přitom vykouzlíte velice chutné jídlo. Kuskus se řadí mezi těstoviny a je velice výživný a přitom lehký. Obsahuje uhlohydráty, vitamíny B a E, vlákninu, bílkoviny, vápník, železo a fosfor. A navíc se nemusí vařit :)

Vaječná polévka s tofu

Už vás nebaví klasický kuřecí, hovězí a pro vegetariány zeleninový vývar a chtěli by jste vaše polévky posunout kousek dál? A taky oslnit své strávníky, jak jste skvělý kuchař? Přidejte do vývaru pár ingrediencí a budete mít polévku zcela odlišnou, originální a chutnou natolik, že vždycky když budete dělat vývar s nudlemi, tak budete váhat jestli si nemáte raději udělat tuto.

Citrónové špagety a parmezánové kuře

Určitě už se vám stýská po sluníčku a létu. Díky tomuto jídlu se jako mávnutím kouzelného proutku přenesete do jižních krajin prosluněné Itálie a určitě vám vykouzlí úsměv na rtech. Jídlo je hotové ve mžiku, je jednoduché, ale nadpozemsky chutné.

Linguine se slávkami a mořskými plody

A je to tu zima. Stromy jsou téměř bez listí, nikde pomalu nic zeleného, slunce vidět to je skoro zázrak a venku začínají padat první vločky sněhu.
Člověk má chuť té zimě podlehnout a vše nechat běžet. Jen si lehnout, zachumlat se do deky a spát. A nejlépe se probudit až s prvními jarními paprsky. Nebo ještě lépe, až vykvete první sněženka. 

Co si ale takhle připomenout léto? To žhavé a teplé slunce, které nás krásně hřálo a vlévalo nám teplo do duše? A co si ho připomenout jídlem? Já osobně jdu do toho :)

Věčná chuť věčného města

Italská kuchyně patří bezesporu ke kuchyním, které ovlivnily nejen evropskou, ale celou světovou gastronomii. Přes tento fakt a ve světě zaběhnutému pojmu italská kuchyně, samotní Italové spíše rozeznávají kuchyni krajovou to znamená např. benátskou, boloňskou, neapolskou, římskou.. 

A právě o té římské (cucina romanesca) bych vám chtěla něco málo povědět a dát vám pár tipů na to, co v tomto věčném městě ochutnat a kam zajít. Právě jsem se totiž vrátila z krásného týdenního pobytu v Římě. Z města, které se do historie zapsalo nejen na poli dějin lidstva, ale také na poli gastronomickém.