Brambory dauphinois

Je všeobecně známo, že v jednoduchosti je krása. Toto rčení do posledního písmene naplňuje toto klasické francouzské jídlo, jehož původ sahá do 18. století. Jde o rafinovaně jednoduché jídlo a vymysleli ho v oblasti Dauphiné, což je oblast na jihovýchodě Francie. No a na tento původ odkazuje i samotný název pokrmu . V této oblasti společně se Savojskem a Provance jsou oblíbené různé zapékané jídla neboli gratiny a tím nejslavnějším je bezpochyby gratin dauphinois - nebo také pommes de terre dauphinoise, potatoes à la dauphinoise či gratin de pommes à la dauphinoise. Stejně jako existuje více názvů, tak jak už to u takovýchto jídel bývá, existuje i více zaručených a pravých receptů. Klasický francouzský kuchař Escoffier nepoužívá smetanu, Julia Child přidává česnek, Michel Roux nepoužívá mléko a sýr, Jamie Oliver používá červenou cibuli a ančovičky ... a tak dále a atak dále.
Já vám přináším variantu, která chutná nám.

Vepřenky s hořčičnou kaší

Vepřenky s cibulí jsou zlatá klasika. Hospodský evergreen i dobrota, kterou připravovaly už naše babičky. Základem je kvalitní maso z plecka, ze kterého se udělají placičky. Ty se pak osmaží a jí s čerstvým křupavým chlebem, hořčicí a posypané cibulí.
Vepřenky mám moc ráda a chtěla jsem tuto klasiku trochu pozměnit. Připravila jsem k nim tedy bramborovo-hořčičnou kaši, která se s vepřenkami úžasně doplňuje.

Husa pro 4

Do našich krajin se vrací zvyk svatomartinské husy. Stává čím dá populárnější  a z vesnických domácností a statků se dostává i do měst a nejedna restaurace v období martinských posvícení husu připravuje. 

O tomto zvyku se tradují dvě legendy. Prvá praví, že husy rušily svatého Martina při kázání, tak teď pykají na pekáči (opravdu mírumilovné řešení) a druhá říká, že se svatý Martin ze skromnosti před volbou biskupem skrýval v husníku, ale že ho husy kdákáním prozradily (ne méně mírumilovné řešení, jak to husám oplatit) (zdroj).

V naši rodině se zvyk péct na Martina husu nedodržoval. Babička z otcovy strany sice husy chovala, ale nevzpomínám si, že bychom u ní někdy husu jedli. Ale důkazem, že je opravdu měli jsou peřiny, které ještě vlastníme. Když byla malá moje maminka, tak husy chovali taky. Říkala mi ale, že je nikdy nejedli na Marina. Prý spíše přes vánoční svátky nebo obecně v zimě. Já jsem tuto tradici u nás před lety zavedla a tak žádný rok husa na Martina nesmí chybět. Když husu zrovna nepeču, tak si na ni někam zajdeme. 

Vy si ji ale udělejte kdykoli, i když čerstvá husa se kromě období Martina špatně shání. Mraženou ale najdete skoro v každém marketu. Nezapomeňte ji rozmražovat pozvolna v lednici. Maso pak bude chutnější a šťavnatější.

Příprava svatomartinské husy je velice jednoduchá, ale míváme problém ji celou sníst. Jíme ji několik dní a aby se nepřejedla, tak z ní dělám několik pokrmů. Proto kromě samotného receptu na svatomartinskou husu přináším tipy na další jídla, které jdou z husy ještě udělat, aby jste celou dobu nejedli jen husu se zelím. Pokud se vás ale sejde více třeba 6-8 lidí, pak husu sníst zvládnete. 

Chřestová klasika

Že jste ještě nezkusili chřest? Že nevíte jak na něho?
Tady je jednoduchý recept, který mám nejraději a který je ideální pro ochutnání výtečného chřestu. Určitě si ho zamilujete a pak budete každý rok netrpělivě čekat na jeho sezónu.
A víte že má chřest v českých zemích dlouhou tradici a je to vlastně jedna z tradičních surovin?
Jen se na něj zapomnělo, ale naštěstí se do českých domácností pomalu vrací.

Tafelspitz

Když se vás někdo zeptá, jakou znáte nejtradičnější vídeňskou specialitu, zřejmě vás jako první napadne vídeňský řízek neboli wiener schnitzel s bramborovým salátem. Zkušenější si jistě ještě vzpomenou na sladkosti typu sachr dort (Sachertorte),  jablečný štrůdl (Apfel Strudel) nebo trhanec (Kaiserschmarren) Specialtu, o které je dnešní článek, pak už zmiňují většinou jen ti, kteří o vídeňské kuchyni alespoň něco málo vědí, nebo ve Vídni pobývali, či se zajímají o gastronomii. Není ovšem nic vídeňštějšího, než právě tafelspitz. I ten zmiňovaný řízek pochází z Itálie :)!Je to taková delikatesa, že pokud byste měli ochutnat byť jen jedno jídlo při vaší návštěvě Vídně, určitě si nenechte ujít právě tafelspitz. Ke všemu způsob podávání tohoto jídla je hotový rituál! No co víc si přát? Snad jen najít místo, kde tuto vyhlášenou dobrotu ochutnat. Tím místem je ve Vídni bez jakýchkoli pochybností restaurace Plachuta.

Štěpánské pohoštění

Na Štěpána  hostíme část rodiny u nás doma. Je to vždycky moc příjemné setkání a já se ho snažím obohatit přípravou nějakého pokrmu, který je pro nás všechny netradiční a nikdy jsme ho neochutnali. Letos jsem se rozhodla zabrousit do klasických receptů české kuchyně a připravila jsem pokrmy, které se tradičně v Česku o vánocích jedly. Na Štědrý den se u nás jí rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr, takže jsme se nikdy nedostali k jídlům jako je houbový kuba nebo vinná klobása a právě tyto dva pokrmy jsem podávala na Štěpána jako sytý předkrm.

Polévku jsem tentokrát nevařila, protože zbyla ještě rybí polévka ze Štědrého dne a alespoň mohla návštěva porovnat s tou svou.

Jako hlavní chod jsem připravila vepřové líčka s bramborovou kaší a bramborovýma "Schupfnudeln". Mnohokrát jsem jedla a připravovala líčka telecí či hovězí, ale vepřové jsem nikdy nedělala, tak jsem je chtěla zkusit. Musím říct, že mě výsledek velice mile překvapil. Recept vznikl úplnou improvizací "za pochodu", protože jsem opravdu netušila, jak budou líčka chutnat, ale můj kuchařský instinkt mě nezradil a výsledný pokrm byl velice chutný.

Jako dezert jsem podávala jednoduchý a lehký malinovo-tvarohový dort.

Vinná klobása a houbový kuba