Pohledy z Rumunska

Rumunsko mě vždycky nějak záhadně přitahovalo a lákalo k návštěvě. Hodně se toho u nás napovídalo o nebezpečnosti, zaostalosti a kvalitě silnic a tak nějak jsem pořád návštěvu odkládala. I když ta myšlenka, že bychom strávili dovolenou v Rumunsku u nás padla několikrát, vždycky se plány změnily. Při naši první dovolené s mým mužem jsme dokonce byli na hranicích Srbska a Rumunska v oblasti národního parku Djerdap, ale hranice jsme tenkrát nepřejeli.

Většina Čechů zná Rumunsko hlavně pro jeho hory a když už se tam někdo vydá, tak na na dlouhý přechod nekonečných hřebenů s krátkou zastávkou v Transylvánii, aby se podívali na hrad Bran nebo do oblasti Banátu a českých vesnic. A nebo taky ta motorce hlavně na slavnou silnici Transfagarasan nebo Transalpina. Ano Rumunsko je hornatá země a pohoří jsou dech beroucí, mě ale vždycky lákalo něco jiného. Lákali mě lidé, jejich mentalita a způsob života. Když jsme se pak minulý rok rozhodli, že naši svatební cestu strávíme v Rumunsku, tak jsem měla obrovskou radost. Při plánování cesty jsme teprve zjistili, kolik krás a nádherných míst tato země skrývá a věděli jsme, že jedna 3 týdenní cesta nebude stačit.  A bylo tomu tak a letos jsme se vrátili znovu. Rumunsko jsme projeli křížem krážem a viděli spoustu zajímavého. Každá část Rumunska je jiná, s jinou architekturou, jinými lidmi a mísí se tady všechny vlivy, které působily na tuto zemi po dlouhá staletí. Nechci tady psát rozsáhlý cestopis, stejně je lepší si to zažít na vlastní kůži. Chci vám přiblížit rumunskou kuchyni a tak napíšu jen poslední zmínku o neskutečně nádherné oblasti Maramureș. Ta se mi navždy zapsala do mého srdce a vím, že se tam budu vracet už celý život. Lidé tady žijí stejně jako před staletím v nádherných dřevěných domech, ke kterým vedou tradiční vyřezávané brány. Je to úžasný obrovský živý skanzen, kde žijí lidé se srdcem na dlani, milí, přátelští, hrdí a neuvěřitelně opravdoví.

Tymiánové výpečky s dušenou cuketou

Už je tu zase to šílenství. Jako každý rok má každá česká rodina v tuto dobu pár krásek doma a láme si hlavu co s ní. A ti "šťastnější", kteří si ji pěstují sami pak lstivě hledají někoho, kdo ji ještě nemá plné zuby a rád si ji vezme. Ano řeč je o cuketách. Věděli jste ale, že ještě na počátku 80 let minulého století jsme ji u nás vůbec neznali? Cuketa tedy přesněji tykev pochází z oblasti kolem Mexika a zmínky o pěstovaní jsou známé už 7000 p.n.l., ale cuketa jakou známe u nás byla vyšlechtěna v Itálii, kde se stala součástí mnoha tradičních pokrmů.

My jsme jedni z těch, kteří si cuketu pěstují doma a tak ji máme fakt hodně. Ale zároveň si i rádi vezmeme cuketu od sousedů, kteří už neví co s ní. Je totiž tolik skvělých jídel, které se z cukety dají udělat! Takže začínáme. Dnes úplnou klasikou a tou je dušená cuketa ve stylu dušeného zelí. Nelepší je podávaná s vepřovými výpečky. Zkuste ty moje s citrónem a tymiánem, určitě vám zachutnají.

Vepřová kýta s paprikou a koprem

I když kombinace tohoto jídla může působit poněkud divoce, není se čeho bát. Pokud teda nejste jeden z těch odpůrců kopru. Ale to asi ne, když jste si tento recept otevřel. Já kopr miluji a letos jsem ho zasela opravdu hodně, takže s ním nemusím šetřit a můžu zkoušet nové kombinace. Tato se obzvlášť povedla, takže se musím s vámi podělit.

Domácí šunka

Udělat si doma šunku je úžasná záležitost. Přestože se to na první pohled jeví jako velice pracná a složitá procedura, opak je pravdou. Za trochu úsilí a minimum kuchařských dovedností získáte naprostou delikatesu. Domácí šunka chutná přesně tak, jak jste byli zvyklí z dob minulých (pokud jste se narodili nejpozději v 80. letech) a chleba s máslem a s touto šunkou vás zanese někam na obláček.
Potřebujete k tomu ale jednu nezbytnou věc a tou je šunkovar. I název to napovídá, je to nádoba ve které se šunka vaří. Na trhu je šunkovarů docela dost, mě se osvědčil tento . I když možná časem pořídím i jeden větší. Jinak více méně nic speciálního nepotřebujete.

Jednou z diskutabilních položek při výrobě šunky je použití tzv. rychlosoli, známé také pod názvem Praganda. Ta obsahuje kromě jiného dusitan sodný. Je na vás jestli použijete ji nebo sůl. Rozdíl bude v tom, že bez použití Pragandy bude šunka šedivá a nebude růžová. Bude i trochu jinak chutnat. Diskuzí na toto téma najdete na internetu spoustu, takže netřeba to rozebírat i tady. Já osobně při výrobě šunky Pragandu používám (odpůrci nechť ji bez obav vymění za sůl).
Šunku jsem doma dělala několikrát a kromě základního receptu zkouším i další kombinace. Pokud nějaká bude stát za to, pak o ni určitě zase napíšu. Dnes vám ale popíšu postup při výrobě klasické základní šunky a šunky s medem a ořechy.

Vepřový burger

Hamburgery ty u nás jedou a naštěstí je fakt ráda dělám. Miluji ty nekonečné možnosti, které se tu nabízejí. Burgery jsou takové téměř dokonalé jídlo.  Pokaždé můžete použít jinou housku, jinou omáčku, sýr, hlavní položku burgeru (různé maso, houby, řepu, hrášek...) a ostatní doplňkové ingredience a vykouzlit tak třeba běžný hamburger k večernímu grilovaní, ale i luxusní záležitost vymazlenou do poslední špetky soli. Můžete si pohrát s vaší chuťovou fantazií a skákat do různých koutů světa, využívat sezónní suroviny a kombinovat a kombinovat a kombinovat. Vše (téměř) je dovoleno.

Nejdříve ze všeho si najděte svůj nejoblíbenější recept na housku. Chvilku to trvá a chce to zkoušet, co vám bude nejvíce vyhovovat. Já nejčastěji dělám housky od Koko nebo tyto z webu Domácí pekárny. 

No pak už je to na vás a vaší momentální chuti a možnostech.

Nějaké recepty na hamburgery jsem s vámi už sdílela a těch možností je tolik, že bych vlastně mohla udělat blog jenom o burgerech. Ale to by mě asi nebavilo. Takže vás raději sem tam překvapím něčím neobvyklým, jako je třeba dnešní recept na vepřový burger inspirovaný berlínskými Bulleten.

Skotská vejce

Po velikonocích přichází obligátní otázka: „Kam s nimi?". Ano řeč je o vařených vejcích z pomlázky, či těch pro které si už nepřišel žádný šmigrustník.
Už jste vyzkoušeli všechny různé saláty, pomazánky a nádivky a pořád jich pár v lednici zbylo? Tak to je skvělá zpráva! Uvařte si skotská vejce, které jak samotný název napovídá, pocházejí ze Skotska a jsou tradičním pokrmem po celých britských ostrovech. Původně se uvařená vejce obalovala v tzv.sausage meat, což je mleté maso vytlačené ze syrových klobásek. Protože čerstvé klobásky jsou na našem trhu celkem špatně k dostání (mimo grilovací sezónu), ukážeme si dnes recept z mletého vepřového masa. Pokud ovšem máte syrové klobásky k dispozici, pak použijte maso z nich. Na skotská vejce jsou sice lepší vejce uvařená na měkko, ale ty natvrdo z pomlázky jsou také fajn.

Vepřenky s hořčičnou kaší

Vepřenky s cibulí jsou zlatá klasika. Hospodský evergreen i dobrota, kterou připravovaly už naše babičky. Základem je kvalitní maso z plecka, ze kterého se udělají placičky. Ty se pak osmaží a jí s čerstvým křupavým chlebem, hořčicí a posypané cibulí.
Vepřenky mám moc ráda a chtěla jsem tuto klasiku trochu pozměnit. Připravila jsem k nim tedy bramborovo-hořčičnou kaši, která se s vepřenkami úžasně doplňuje.

Jemný kuskus s lahodnou panenkou

Svátky jsou za námi a před námi je jistě skvělý a chutný nový rok 2016. Všem svým příznivcům i náhodným čtenářům přeji jen to nejlepší, hlavně zdraví, lásku a spoustu kulinářských zážitků.

Zároveň moc děkuji za přízeň. Cením si každého komentáře, pochvaly i kritiky. 

Chvilku jsem měla pauzu ve psaní, protože jsem připravovala vše na svátky a hostila rodinu a přátele a vůbec neměla čas. Ale neustále jsem na to psaní myslela a už mě svrběla ruka. Zároveň jsem špekulovala, co by se dalo zlepšit a čím vás potěšit. Rozhodla jsem se přidávat kromě svých receptů i více originálních receptů klasických kuchyní, receptů jiných kuchařů, které jsem vyzkoušela, tipů na produkty, kuchyňské pomocníky a kuchařky. Snad vás to potěší a bude to pro vás zajímavé a bude se vám i nadále na Rendlíku líbit a svou přízeň mi zachováte. Dnešní příspěvek bude ještě klasický, tedy recept, který jsem vytvořila já.

Jde o naprostou rychlovku s nádechem orientu, která je zároveň lehká a troufám si říct, že i dietní. A to se teď po jídelních orgiích určitě počítá.

Oslava podzimu - vepřová kotleta na jablkách, hořčici a tymiánu s pečenou máslovou dýní

V tomto jídle jsem zkombinovala několik podzimních ingrediencí, které dohromady udělaly moc příjemnou kompozici a krásně se chuťově doplnily. Hlavním hrdinou na talíři je vepřová kotleta pečená na jablkách. Spojení vepřového a jablek mám moc ráda a už dříve jsem vám přinesla pár receptů, které s těmito ingrediencemi pracují. Chuť je mírně nakyslá, zároveň pikantní díky hořčici a voňavá po tymiánu. Kotletu skvěle podtrhuje pečená máslová dýně která celé jídlo zjemňuje a je krásně nasládlá a konečně šťouchané brambory s úžasnou domácí slaninou tomu dodávají vůni a celistvost. Ačkoli to vypadá na spoustu práce, jídlo se dělá téměř samo a není v něm žádná zákeřnost, kterou by jste nezvládli. Kotletu je ale dobré nechat před pečením uležet, takže si naložte večer před pečením.

Pörkölt z kotlíku

Podzim je tady a únavná vedra jsou definitivně pryč. Nadchází má nejoblíbenější roční doba a to je babí léto. Příroda maluje, stromy se barví do neuvěřitelných odstínů, v lese je plno hub (doufám, že to letos ještě přijde), dozrává podzimní ovoce, dýně, cukety, konají se dožínky a vinobraní. Spíš je plná dobrot z léta, nakládá se zelí, dělá čalamáda a zpracovávají jablka na všechny způsoby. Pochutnáváme si na burčáku a všechnu tu nádheru pozorujeme. Každý rok se stejným obdivem a úctou. Počasí je tak akorát, není zima ani horko a dá se být venku celý den. To přímo vybízí k tomu něco si uvařit na ohni. A to já přímo miluji. Vůně přicházejícího podzimu se mísí s vůni ohně a dobroty, která se na něm připravuje. Vy jen u kotlíku posedáváte, sem tam zamícháte a kocháte se krásou okolí. A protože se do receptu dává víno, zbytek láhve si můžete vychutnat při vaření :). Zkuste si tedy připravit tuto dobrotu inspirovanou maďarskou kuchyní. Recept je jednoduchý a jídlo se prakticky dělá samo na ohni. Stačí jen přikládat pod kotel. Není to originální recept, jen jsem při jeho přípravě myslela na chuť pörköltu, ale možná se někde takovýto pokrm tradičně připravuje. Jídlo si samozřejmě můžete připravit doma na sporáku a se sklenkou vína můžete sedět u okna a skrze něj se kochat tou nádherou venku.

Zamilované menu

Na tento článek jsem se těšila už od Valentýna,kdy jsem vařila toto menu, ale měla jsem fakt hektické období a přišel na něho čas až teď v létě. Vůbec to nevadí a svoji drahou polovičku přece můžete překvapit kdykoli. Je to přesně ta chvíle, kdy všichni zarytí odpůrci Valentýna mohou dokázat své "my přece nepotřebujeme nějaký americký svátek na to, abychom projevili druhému lásku". 

Takže se nechte inspirovat a jděte do toho přes jídlo. Nalaďte chuťové buňky, připravte vařečky, začínáme. A co budeme  podávat?

Jarní nádivka

Dnes vám představím jednoduché jídlo, které bezesporu patří k jaru a hlavně k velikonočním svátkům. Je to všem známá a oblíbená nádivka. Můžete ji jíst jako přílohu, nebo i jako samostatné jídlo, ke kterému se skvěle hodí listový salát s jarními bylinkami. V mém receptu, který vařím nejraději ne i uzené maso, ale vegetariáni ho můžou zcela vynechat. Tato nádivka je bez vyšlehaných bílků, takže je téměř bez práce a jde jen o to nakrájet a smíchat ingredience. Do těsta přidávám spoustu bylinek, které do jarní nádivky neodmyslitelně patří a je jen na vás, které do nádivky dáte.

Mléčná uzená polévka

I když mléčné polévky nebývají moc oblíbené kvůli traumatům ze škol a školek a spoustu lidí nad nimi ohrnuje nos, zkuste tuhle klasickou uzenou  a dejte mléčným polévkám šanci. Je naprosto jednoduchá, výborná a připravíte ji ve mžiku.

Voňavá sváteční sekaná

Tato báječná večeře vám určitě udělá radost, když se zmrzlí vrátíte z procházky podzimní malovanou krajinou. Prokřehlí, ale spokojení usedněte do oblíbeného křesílka a zakousněte se do ještě teplé voňavé sekané. Říkáte si sekaná, sekána to přece není žádný kumšt a zvládne ji každý. A není na ni ani nic, co by stálo za takové chvalozpěvy. Vyzkoušejte ovšem tento recept a uvidíte, že tato sekaná je z oblasti labužnického nebe. Když si k ní ještě připravíte křupavé škvarkovo-cibulové dalamánky a otevřete domácí okurčičky, které jste si připravili v létě, nebude to mít žádnou chybu.

Kolaudace v plném proudu část II.

Jak jsem slíbila, dnes se opět vrátíme k tématu koaludací a a představím vám pokrmy, které se podávali na naší kolaudaci rodinné. Pojali jsme ji jako slavnostní oběd a poobědové posezení.  A protože byl oběd slavnostnější, tak jsem do menu zařadila pokrmy tradiční a klasické. Ten den bylo fakt horko, byl to jeden z nejteplejších letních dnů, proto jsem připravila menu odlehčené a hodně letní. Můžete se tedy těšit na vitello tonnato, šaltibarščiai a saltimboccu. Děti dostaly domácí jahodové nanuky a jako dezert jsme měli báječný medovník o mé tety Olinky. Třeba se pod článkem s vámi o svůj recept podělí.

Tento druhý díl jsem nakonec psát vůbec nechtěla a to proto, že fotky jsou fakt hrozné, V tomto druhém díle ještě poněkud horší než v předchozím. Už jsem ovšem jednou tento díl slíbila a bylo mi připomínáno, že hosté z této kolaudačky touží po receptech a že se s nimi prostě musím podělit. Jídla jsou to prostě natolik výtečná, že jsem se nakonec rozhodla, že vás o ně nesmím ochudit. 

Ještě se musím pochlubit s dárkem, který jsem na jedné z kolaudací dostala od svých kamarádek. Dostala jsem totiž samotný červená rendlík! Chci poděkovat nejen holkám, ale všem našim návštěvám se kterými jsem strávili celé léto za všechny návštěvy a dary. Takže moc všem díky! Moc jsme si to užili.

Rychlý domácí kebab

Tureckou specialitu kebab pravděpodobně všichni znáte a už jste ho někdy jedli. A jestli ne kebab tak třeba řecký gyros nebo arabskou shawarmu, to jsou totiž alternativy tohoto pokrmu, které se od kebabu liší v pár detailech. Všechny tyto tři pokrmy mají společného předchůdce a tím je v 9.století oblíbené bagdádské jídlo judhaba. Kebab se tradičně připravuje na vertikálním grilu. Maso se nakrájí na plátky, nakoření a postupně se nabodává na dlouhé grilovací tyče. Ty se poté postaví do grilu a při pomalém otáčení se griluje. Ugrilované kousky se pak odkrajují a podávají. 

Turecký kebab se může připravovat z telecího, kuřecího nebo mletého masa. Jí se s pitou nebo rýží.

V Řecku tradičně s hranolkami nebo v pita chlebu (hranolky se přidávají i do pity).

Arabská shawarma je podobná kebabu, ovšem nesmí být připravena z vepřového. Podává se s arabskými chleby a plackami společně s humusem, tahini pastou, nebo mangovou omáčkou amba.

Předpokládám, že většina z vás doma nevlastní vertikální gril a možná si říkáte co blázním s kebabem. Kebab se dá ale tradičně připravit i na pánvi, takže se nebojte, nebudu vás přemlouvat ke koupi grilu.

Kolaudace v plném proudu část I.

Jak už jsem se zmiňovala, jsme zcela přesunuti do nového bydlení a užíváme si to plnými doušky. K přestěhování tradičně patří návštěvy rodiny, přátel a kolegů, kteří přece to nové obydlí musejí zkontrolovat, schválit, někdy snad i pochválit no prostě zkolaudovat. Poslední měsíc je tedy u nás na vlně návštěv a setkání někdy i po mnoha letech a skvěle se bavíme, hodujeme a užíváme si. Samozřejmě k tomu patří i dobré jídlo a tak připravuji a vymýšlím nové a nové pokrmy, jen už nějak nezbývá čas ani energie to všechno sepisovat a fotit. Slíbila jsem ovšem, že dvě z našich kolaudaček nafotím a podělím se s vámi o nějaké tipy na pohoštění. Fotky jsou ale dělány ve spěchu, bez jakékoli přípravy a aranžmá a tak nejsou tentokrát nic moc. Tak buďte prosím shovívaví, pro ilustraci to doufám stačí.

První z kolaudaček, kterou vám představím je kolaudačka, kterou jsme dělali s kolegy z práce. Byla pojata ve jménu piva (měli jsme bečku) a neformálního posezení. Druhá z kolaudačka, kterou vám představím byla spíše slavnostní, rodinná.  Budou rozděleny do dvou článků, protože jediný článek by byl moc dlouhý, na konci by vás to už nebavilo a mohla by vám nějaká dobrota uniknout.  Takže se usaďte a vítejte u nás.

Štěpánské pohoštění

Na Štěpána  hostíme část rodiny u nás doma. Je to vždycky moc příjemné setkání a já se ho snažím obohatit přípravou nějakého pokrmu, který je pro nás všechny netradiční a nikdy jsme ho neochutnali. Letos jsem se rozhodla zabrousit do klasických receptů české kuchyně a připravila jsem pokrmy, které se tradičně v Česku o vánocích jedly. Na Štědrý den se u nás jí rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr, takže jsme se nikdy nedostali k jídlům jako je houbový kuba nebo vinná klobása a právě tyto dva pokrmy jsem podávala na Štěpána jako sytý předkrm.

Polévku jsem tentokrát nevařila, protože zbyla ještě rybí polévka ze Štědrého dne a alespoň mohla návštěva porovnat s tou svou.

Jako hlavní chod jsem připravila vepřové líčka s bramborovou kaší a bramborovýma "Schupfnudeln". Mnohokrát jsem jedla a připravovala líčka telecí či hovězí, ale vepřové jsem nikdy nedělala, tak jsem je chtěla zkusit. Musím říct, že mě výsledek velice mile překvapil. Recept vznikl úplnou improvizací "za pochodu", protože jsem opravdu netušila, jak budou líčka chutnat, ale můj kuchařský instinkt mě nezradil a výsledný pokrm byl velice chutný.

Jako dezert jsem podávala jednoduchý a lehký malinovo-tvarohový dort.

Vinná klobása a houbový kuba

Vepřové kotlety s jablky

Další z lahodných podzimních receptů od rendlíku je tu.

Máte spoustu jablek a nevíte co s nimi? Zkuste tento jednoduchý recept, kterým potěšíte své chuťové buňky.

Oko do kuchyně polské a pobaltské

Chudák rendlík delší dobu zahálel z důvodu delší nemoci a dovolené v severním Polsku a Pobaltí. Takže to jdu rychle napravit. Inspirací pro tento příspěvek je právě dovolená, kterou jsme strávili v severním Polsku a Pobaltí (tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku).

Ostrov Saaremaa

Turisticky jsou tyto země hodně opomíjené, přestože toho mají hodně co nabídnout. Nádhernou přírodu, magická města, přátelské lidi, zajímavou kulturu blízkou té naši... Jsem na jednu stranu ráda, protože tam můžete najít překrásná zapomenutá místa. Můžete nechat nikým nerušeni plynout čas, tak jakoby neexistoval  a užívat si přírodu a klid. Na stranu druhou si tyto země určitě pozornost zaslouží.