Husa pro 4

Do našich krajin se vrací zvyk svatomartinské husy. Stává čím dá populárnější  a z vesnických domácností a statků se dostává i do měst a nejedna restaurace v období martinských posvícení husu připravuje. 

O tomto zvyku se tradují dvě legendy. Prvá praví, že husy rušily svatého Martina při kázání, tak teď pykají na pekáči (opravdu mírumilovné řešení) a druhá říká, že se svatý Martin ze skromnosti před volbou biskupem skrýval v husníku, ale že ho husy kdákáním prozradily (ne méně mírumilovné řešení, jak to husám oplatit) (zdroj).

V naši rodině se zvyk péct na Martina husu nedodržoval. Babička z otcovy strany sice husy chovala, ale nevzpomínám si, že bychom u ní někdy husu jedli. Ale důkazem, že je opravdu měli jsou peřiny, které ještě vlastníme. Když byla malá moje maminka, tak husy chovali taky. Říkala mi ale, že je nikdy nejedli na Marina. Prý spíše přes vánoční svátky nebo obecně v zimě. Já jsem tuto tradici u nás před lety zavedla a tak žádný rok husa na Martina nesmí chybět. Když husu zrovna nepeču, tak si na ni někam zajdeme. 

Vy si ji ale udělejte kdykoli, i když čerstvá husa se kromě období Martina špatně shání. Mraženou ale najdete skoro v každém marketu. Nezapomeňte ji rozmražovat pozvolna v lednici. Maso pak bude chutnější a šťavnatější.

Příprava svatomartinské husy je velice jednoduchá, ale míváme problém ji celou sníst. Jíme ji několik dní a aby se nepřejedla, tak z ní dělám několik pokrmů. Proto kromě samotného receptu na svatomartinskou husu přináším tipy na další jídla, které jdou z husy ještě udělat, aby jste celou dobu nejedli jen husu se zelím. Pokud se vás ale sejde více třeba 6-8 lidí, pak husu sníst zvládnete. 

Blogerova krize

Tak to přišlo i na mě. Prostě tvůrčí krize. Asi to zažije každý, kdo se něčemu věnuje. Do hlavy se vkrade myšlenka, nenápadně jako jezinka, která nejdříve strčí jen dva prstíčky, pak ruku a nakonec sedí u nás u stolu a už jede. Zajímá to vůbec někoho? Ty fotky poslední dobou teda nic moc. Kolik takových blogů existuje? A kolik existuje o mnoho přínosnějších, zajímavějších, hezčích? Až zůstane jen jedna otázka, která visí ve vzduchu jako Zeppelin. Má to vůbec cenu?

Dýňové dobroty do spíže

Dýně bezesporu patří k pokladům podzimu a její nádherná oranžová barva jakoby byla přímo jeho symbolem. Mnozí z vás už objevilo kouzlo dýní hokaido, muškátové dýně či máslové dýně, ze kterých je skvělá polévka, kari či pečená pochoutka. Svěle se hodí i do sladkých pokrmů a internet je plný receptů.

Trochu v pozadí zůstává klasická obří dýně odrůdy goliáš. Většinou se k této dýni dostaneme, když si ji sami vypěstujeme, či nás obdaruje hodný příbuzný či kamarád. V obchodech se prodávají za 10-15Kč za kilo a to u třeba 20kg fešáka není moc zanedbatelná částka. Já jsem byla letos obdarována sousedy a dostala jsem 3 nádherné dýně. Hned jsem věděla, že z jedné udělám kompoty a dvě z nich vydlabu a udělám helloweenskou Jack-o'-lantern, protože se mi tyhle lampičky fakt líbí a ač je to anglosaský zvyk, nevadí mi si lampičku zapálit. Vždyť její význam je tak poetický. Lucerny totiž představují duše blízkých zemřelých a umisťují se do oken a ke dveřím aby vítaly pozůstalé. V našich končinách se kromě návštěvy hřbitovu žádná jiná tradice během dušiček nedodržuje, tak proč si nezapálit lampičku že ano. 

Dýni si tedy vydlabeme ale co s tím zbytkem? Někdo dužinu vyhazuje, ale to je přímo hřích! Nechejte se proto inspirovat následujícími recepty a vyzkoušejte moje tipy na labužnické dýňové dobrůtky, které vám, pokud je nesníte, vydrží ve spíži celou zimu.

Voňavá sváteční sekaná

Tato báječná večeře vám určitě udělá radost, když se zmrzlí vrátíte z procházky podzimní malovanou krajinou. Prokřehlí, ale spokojení usedněte do oblíbeného křesílka a zakousněte se do ještě teplé voňavé sekané. Říkáte si sekaná, sekána to přece není žádný kumšt a zvládne ji každý. A není na ni ani nic, co by stálo za takové chvalozpěvy. Vyzkoušejte ovšem tento recept a uvidíte, že tato sekaná je z oblasti labužnického nebe. Když si k ní ještě připravíte křupavé škvarkovo-cibulové dalamánky a otevřete domácí okurčičky, které jste si připravili v létě, nebude to mít žádnou chybu.

Kolaudace v plném proudu část II.

Jak jsem slíbila, dnes se opět vrátíme k tématu koaludací a a představím vám pokrmy, které se podávali na naší kolaudaci rodinné. Pojali jsme ji jako slavnostní oběd a poobědové posezení.  A protože byl oběd slavnostnější, tak jsem do menu zařadila pokrmy tradiční a klasické. Ten den bylo fakt horko, byl to jeden z nejteplejších letních dnů, proto jsem připravila menu odlehčené a hodně letní. Můžete se tedy těšit na vitello tonnato, šaltibarščiai a saltimboccu. Děti dostaly domácí jahodové nanuky a jako dezert jsme měli báječný medovník o mé tety Olinky. Třeba se pod článkem s vámi o svůj recept podělí.

Tento druhý díl jsem nakonec psát vůbec nechtěla a to proto, že fotky jsou fakt hrozné, V tomto druhém díle ještě poněkud horší než v předchozím. Už jsem ovšem jednou tento díl slíbila a bylo mi připomínáno, že hosté z této kolaudačky touží po receptech a že se s nimi prostě musím podělit. Jídla jsou to prostě natolik výtečná, že jsem se nakonec rozhodla, že vás o ně nesmím ochudit. 

Ještě se musím pochlubit s dárkem, který jsem na jedné z kolaudací dostala od svých kamarádek. Dostala jsem totiž samotný červená rendlík! Chci poděkovat nejen holkám, ale všem našim návštěvám se kterými jsem strávili celé léto za všechny návštěvy a dary. Takže moc všem díky! Moc jsme si to užili.

Rychlý domácí kebab

Tureckou specialitu kebab pravděpodobně všichni znáte a už jste ho někdy jedli. A jestli ne kebab tak třeba řecký gyros nebo arabskou shawarmu, to jsou totiž alternativy tohoto pokrmu, které se od kebabu liší v pár detailech. Všechny tyto tři pokrmy mají společného předchůdce a tím je v 9.století oblíbené bagdádské jídlo judhaba. Kebab se tradičně připravuje na vertikálním grilu. Maso se nakrájí na plátky, nakoření a postupně se nabodává na dlouhé grilovací tyče. Ty se poté postaví do grilu a při pomalém otáčení se griluje. Ugrilované kousky se pak odkrajují a podávají. 

Turecký kebab se může připravovat z telecího, kuřecího nebo mletého masa. Jí se s pitou nebo rýží.

V Řecku tradičně s hranolkami nebo v pita chlebu (hranolky se přidávají i do pity).

Arabská shawarma je podobná kebabu, ovšem nesmí být připravena z vepřového. Podává se s arabskými chleby a plackami společně s humusem, tahini pastou, nebo mangovou omáčkou amba.

Předpokládám, že většina z vás doma nevlastní vertikální gril a možná si říkáte co blázním s kebabem. Kebab se dá ale tradičně připravit i na pánvi, takže se nebojte, nebudu vás přemlouvat ke koupi grilu.

Kolaudace v plném proudu část I.

Jak už jsem se zmiňovala, jsme zcela přesunuti do nového bydlení a užíváme si to plnými doušky. K přestěhování tradičně patří návštěvy rodiny, přátel a kolegů, kteří přece to nové obydlí musejí zkontrolovat, schválit, někdy snad i pochválit no prostě zkolaudovat. Poslední měsíc je tedy u nás na vlně návštěv a setkání někdy i po mnoha letech a skvěle se bavíme, hodujeme a užíváme si. Samozřejmě k tomu patří i dobré jídlo a tak připravuji a vymýšlím nové a nové pokrmy, jen už nějak nezbývá čas ani energie to všechno sepisovat a fotit. Slíbila jsem ovšem, že dvě z našich kolaudaček nafotím a podělím se s vámi o nějaké tipy na pohoštění. Fotky jsou ale dělány ve spěchu, bez jakékoli přípravy a aranžmá a tak nejsou tentokrát nic moc. Tak buďte prosím shovívaví, pro ilustraci to doufám stačí.

První z kolaudaček, kterou vám představím je kolaudačka, kterou jsme dělali s kolegy z práce. Byla pojata ve jménu piva (měli jsme bečku) a neformálního posezení. Druhá z kolaudačka, kterou vám představím byla spíše slavnostní, rodinná.  Budou rozděleny do dvou článků, protože jediný článek by byl moc dlouhý, na konci by vás to už nebavilo a mohla by vám nějaká dobrota uniknout.  Takže se usaďte a vítejte u nás.